FVE 8,93 kWp Zel.am, Ostrava-Martinov

Na základě licence č. 111223609. Provoz od 30.11.2012

První úvahy o pořízení vlastní sluneční elektrárny se mi začaly motat hlavou někdy v roce 2009, tehdejší ceny za instalaci se ovšem pohybovaly pro mne v nedostupných relacích, někde přes 100.000 bez DPH Kč za 1 instalovanou kWp a tak mě myšlenka na vlastí fotovoltaiku zase opustila. Všichni víme co se začalo dít po roce 2010 kdy došlo při boomu fotovoltaiky k razantnímu poklesu cen fotovoltaických panelů a instalací na což ovšem stát nezareagoval adekvátním snížením výkupních cen. Kdo byl v té době chytrý a věděl co a jak, začal stavět FVE na polích a všude kde se dalo a výsledek je ten, že dnes se nám všem protáčejí oči v důlcích při spatření položky zvané příspěvek na obnovitelné zdroje ve vyúčtování elektřiny. Státu nakonec došlo co se děje a zavedl stop stav na připojení nových FVE do sítě. Stav se ovšem změnil v roce 2012 kdy došlo k opětovnému povolení připojení FVE. Ceny za instalovanou kWp se mezitím dostaly na snesitelnou úroveň cca 40 000Kč bez DPH a výkupní ceny stát stanovil na 6,18 Kč pro Přímý výkup a 5,08 Kč  pro Zelený bonus. Také je povoleno pro rok 2012 stavět FVE pouze na střechách a obvodových pláštích budov a pouze do velikosti 30 kWp.
Po několika článcích v mediích počátkem léta 2012  jsem opět začal uvažovat o investici do vlastní elektrárny, po měsíčním studování problematiky FVE na internetu jsem oslovil firmu Tridas na kterou jsem měl dobrou referenci od rodiny a rozhodl pustit do stavby. Maličko jsem měl obavu co na mé plány řekne žena, známe to všichni že, ženy přeci jen jsou ten generál kdo nakonec rozhodne, ovšem k mému úžasu manželka okamžitě souhlasila. Oslovil jsem tedy Tridas, sjednal si pracovní schůzku a pustili jsme se do výstavby. Nebudu popisovat celou anabázi papírování se spol. Čez a Energetickým regulačním úřadem, o to se postarala realizační firma a i proto jsem si ji nakonec vybral.
Nakonec jsem se po poradě s Tridasem rozhodl pro instalaci o výkonu 8.93 kWp, pro polykrystalické panely tajwanské firmy CEEG Csun 235-60p a střídač německé firmy Kostal Piko 8.3.
Celková cena včetně DPH ve výši 14% byla 410 000 Kč. Ekonomika a návratnost vložené investice je taková, že pokud se nic nepokazí, návratnost by měla být při Zeleném bonusu o který jsem požádal asi 7 let.
Stát mi garantuje výkupní cenu v Zeleném bonusu po dobu 20 let s tím, že každý rok je povinen navýšit cenu o minimálně 2-4%. Odpis elektrárny je 20 let, samozřejmě co neodepíši je bráno jako zisk který bude zdaněn, navíc je třeba platit dle situace sociální a zdravotní pojištění jako bych byl OSVČ. Elektrárna by měla za rok vyrobit cca 8500 kWh el. energie kterou mohu použít pro vlastní spotřebu domu a nespotřebované přebytky budou dodány do přenosové sítě Čezu. Vzhledem k režimu  Zelenému bonusu který jsem si vybral je ovšem ideální spotřebovat vše co vyrobím.

Zde foto ze stavby

Pohled na dům před	a po realizací FVE

Začátek montáže

Specifikace panelu CSUN SST 235/60 P

Něco k panelům a střídači. Na střeše je položeno 38 ks polykrystalických panelů CEEG CSUN 235 W-60P, 18+20ks je spojeno v sérii a stejnosměrné napětí z těchto dvou sérií je ze střechy svedeno v chráničce po svodu vody z okapu a následně pod fasádou do střídače Kostal Piko 8.3 který se nachází v garáži domu. Volil jsem umístění v suterénu domu kde je chladno a sucho, ideální podmínky pro práci střídače. Ten  proud z panelů převede na 3 fázový střídavý proud o napětí 230V přes výrobní elektroměr a ochrany do el. sítě vnitřních rozvodů domu. Panely mají životnost asi 30 let s tím, že každý rok klesá výkon panelů a cca 0,8%. Ideální teplota pro nejvyšší výkon panelů je cca 25 st.C. Ideální sklon je 35st., Směr panelů by měl být v ideálním případě  pro Ostravu  20 st. od jihu na jihozápad. Má střecha s taškami Bramac Max má sklon 25 st. a poloha k jihu je asi 15 st. od jihu na východ. Ztráta výkonu ovšem není žádná tragedie a pohybuje se vůči ideálním podmínkám kolem 1%. Střídač je monitorován přes domácí WiFi síť a tak je možno pomocí software výrobce dohledat aktuální výrobu i historii výroby střídače. Výrobce střídače, spol. Kostal provozuje také Solární portál pro své zákazníky a tak a je možno monitorovat provoz a výkony střídače na jeho Piko Solar portálu kde se 6x za den automaticky nahrává výroba ze střídače. Kdo má zájem, může se podívat, FVE najdete pod jménem Vítězslav Klozík, město Ostrava. Vzhledem k tomu, že zde nemohu poskytnout mé přihlašovací údaje, a portál neumí přímé vyhledání určité FVE, nezbývá než si FVE seřadit abecedně podle měst, naposledy jsem byl někde u strany 85.

Ukázka grafu denního průběhu výkonu FVE z 8.11.2012 Server Piko Solar Portal	Ukázka denního grafu výroby FVE z 8.11.2012 server Piko Solar Portal
Ukázka grafu týdenního průběhu výkonu FVE z 5-8.11.2012 Server Piko Solar Portal	Ukázka týdenního grafu výroby FVE z 5-8.11.2012 server Piko Solar Portal

Následující snímky jsou z aplikace PIKO Master Control, tato aplikace výrobce monitoruje provoz střídače a tak máte úplný přehled o výrobě a výnosech.

Dva pohledy na střídač s rozvaděčem v garáži.

Střídač Kostal Piko 8,3	Rozvaděč u střídače, na pravé straně je výrobní elektroměr

Abych našel využití pro vyrobený proud a optimalizoval spotřebu domu, pořídil jsem el. bojler který se při dostatečné výrobě nahřeje a ušetří tak za dosavadní ohřev TUV plynem, později přibude automatické spínání bojleru dle aktuální výroby střídače pomocí zařízení GreeBono. Je to sice prasečina nahřívat TUV elektřinou, ale systém Zeleného bonusu je takto nastaven a mi nezbývá než využít jeho výhod aby se investice do FVE vrátila.
Málo známa je skutečnost, že distribuční společnosti začínají zavádět měření spotřeby energie v každé fázi zvlášť což dosud nebylo. Zatím se měří spotřeba v elektroměru tak že příkony jednotlivých fází se sčítají a pokud dosáhnou patřičné výše, dojde k načtení impulsu a zaznamenání spotřeby. Novinka v měření každé fáze poněkud komplikuje optimalizaci vlastní spotřeby domu a je to další podpásovka pro majitele FVE. Ono totiž střídač pokud je malá výroba do asi 500 W, nerozdělí výkon do všech fází rovnoměrně, ale náhodně vybere jednu z  fázi a do této dodává dokud se nezvedne výroba. Nastává tedy situace kdy střecha vyrábí například 300 Wattů do 1 fáze, ale vy máte zrovna vlastní spotřebu ve 3 fázi, takže vy dodáte zdarma čezu do 1 fáze 300 W a musíte koupit svou spotřebu ve 3 fázi zrovna také 300 W. Opravdu super. Ale i tak je optimalizace spotřeby možná. Například se dá posunout spotřeba lednic a mrazících zařízení do denní doby kdy FVE vyrábí dostatečně, stačí použít spínacích hodin nastavených na denní dobu a raději nastavit teplotu na spotřebičích co nejníže aby energie naakumulovaná přes den vydržela i co nejdéle přes noc. U ledničky bych ale zvolil 2 půlhodinová zapnutí v nočních hodinách (nejlépe v době levného nočního proudu)  aby potraviny nedostávaly velký teplotní pokles. Mrazák by měl celou noc v klidu vydržet pokud je nastaven dostatečně hluboko pod -21st.C. Zvažuji také pro horké letní dny pořízení klimatizace do ložnice, pokud trvají horké dny dlouho, v ložnici začíná být horko, ale na druhou stranu je také dostatek proudu kdy svítí slunce, čili provoz klimatizace by byl zdarma. Další možnost pro zvýšení spotřeby vlastní výroby je pořízení akumulační nádoby, její elektrický ohřev a následné využití pro přitápění v domku, investice je ale značná a hrubý odhad návratnosti investice je asi 12 let. Problém je v tom že v období kdy je třeba přitápět již není dostatečná výroba, měsíce říjen až duben jsou slabé na výrobu, ale i tak by to jisté náklady vracelo oproti zemnímu plynu kde vychází 1 kWh  asi na 1,6 Koruny.

Zde popisovaná situace na snímku z aktuální výroby střídače, při výrobě 548 W teče výkon do fází L1- 294 W a do L2- 254 W. Do 3 fáze L3 nejde žádný výkon. Pokud tedy váš dům zrovna odebírá ze 3 fáze, tak při novém způsobu měření vašeho čtyřkvadrantního elektroměru tuto spotřebu zaplatíte, kdežto váš výkon do 1 a 2 fáze dáte čezu zadarmo. Nutno ale dodat, že za výrobu dostanete tak jak tak 5,08 Kč/kWh dle Zeleného bonusu pro rok 2012.
 

Tato tabulka ukazuje dle serveru PVGIS předpoklad výroby mé FVE.
První sloupec je denní výroba, druhý sloupec pak předpokládaná měsíční výroba, zkušenosti ukazují, že odhady jsou mírně podhodnoceny.

Na dalším snímku je pak graf roční předpokládané výroby v jednotlivých měsících.

Nyní bych se trošku podělil o první řádné zimní zkušenosti s FVE

	výroba	počasí	přetok ven	odběr z Čezu	celková spotřeba proudu	vlastní spotřeba
1.1.	18,77	jasno,+4	11,75	21	28,02	7,02
2.1	3,58	zmrzlý déšť kolem 0 st.	3,25	10,75	11,08	0,33
3.1	2,67	zmrzlý déšť kolem 0 st.	2	8	8,67	0,67
4.1	4,45	oblačno +6	3,25	9	10,2	1,2
5.1	6,2	deštivo, pak polojasno +5	4,5	10,25	11,95	1,7
6.1	2,17	sněžení, +1	1,75	11	11,42	0,42
7.1	1,42	SNÍH -1	1	12,5	12,92	0,42
8.1	0,74	sníh, sněžení -2	0	10,25	10,99	0,74
9.1	1,4	1stupeň, ledová krusta, zataženo	0,75	6,5	7,15	0,65
10.1	7,79	ráno spláchnuto vodou, chvíli jasno	5,25	14,25	16,79	2,54
11.1	1,41	sníh, 0 st.C.	0,75	20,25	20,91	0,66
12.1	13,3	polojasno, -2	9,75	15,25	18,8	3,55
13.1	0,28	sněžení, sníh na panelech 10 cm  -4	0	25	25,28	0,28
14.1	0,03	sněžení, sníh na panelech 12 cm  -4	0	19,25	19,28	0,03
15.1	0,07	sněžení, sníh na panelech 12 cm  -4	0	9,5	9,57	0,07
16.1	0,01	sněžení, sníh na panelech 12 cm  -4	0	12,25	12,26	0,01
17.1	0	sněžení, sníh na panelech 12 cm  -4	0	15,5	15,5	0
18.1	0	sněžení, sníh na panelech 12 cm  -4	0	15,25	15,25	0
19.1	0	sněžení, sníh na panelech   -5	0	16	16	0
20.1	0	sněžení, sníh na panelech   -5	0	13,75	13,75	0
21.1	0	ledovka-4	0	11	11	0
22.1	0	sněžení, sníh na panelech -8	0	12,75	12,75	0
23.1	0	sněžení, sníh na panelech 7	0	9	9	0
24.1	0	sněžení, sníh na panelech -7	0	8,5	8,5	0
25.1	0	sněžení, sníh na panelech -7	0	12,25	12,25	0
26.1	0	sněžení, sníh na panelech -4	0	9,5	9,5	0
27.1	0,02	sněžení, sníh na panelech -4	0,01	8,75	8,76	0,01
28.1	0	sněžení, sníh na panelech -4	0	9,75	9,75	0
29.1	0,14	tání, po obědě sjel sníh částečně dolů, déšť	0,14	9,5	9,5	0
30.1	6,9	4, zamračeno	5,25	7,25	8,9	1,65
31.1	12,73	6, oblačno a polojasno	9,75	7,75	10,73	2,98
			přetok ven	odběr z Čezu	celková spotřeba proudu	vlastní spotřeba
	84,08	Měsíc celkem	59,15	381,5	406,43	24,93

V tabulce vidíte přehled výroby a spotřeby pro můj dům. 1. Ledna bylo opravdu nádherné počasí a výroba tomu odpovídala, poté ovšem nastal děs běs, hnusné inverze, sněžení a podobné radosti. Co se týče sněhu, pokud je předpověď na jasno a teploty jsou alespoň kolem 0 st.C., dá se spláchnout sníh z panelů studenou vodou. vyplatí se to. Obvykle stačí spláchnout vrchní řadu a když se sníh utrhne a rozjede po hladkém skle, strhne sníh dolů ze všech pod sebou. Ideální je, pokud již svítí sluníčko, energie kterou vyrobí již odkrytá horní řada panelů se v ještě zasněžených panelech zmaří v teplo které vytvoří na skle vrstvičku vody a po té pak sníh perfektně sklouzne. Tím, že mám vlastní vodu ze studny, můžu takto blbnou aniž bych musel uvažovat o ceně vyplýtvané vody. Kdo nemá vlastní vodu, měl by zvážit jestli se mu vyplýtvaná drahá voda zaplatí výrobou z FVE. Nebo nemusíte dělat nic a můžete doufat že teplo od sluníčka nahřeje sklo panelu a sníh sjede sám, většinou to tak je. Pokud se ale teploty dostanou hlouběji pod bod mrazu a začne sněžit, máte smůlu, moc toho už nevyrobíte.
Elektrárna vyrábí sice i přes vrstvu sněhu až do několika cm, záleží samozřejmě podle svitu a podmínkách, ale výkon jde samozřejmě prudce dolů. Pak nezbývá než čekat na oblevu, nebo odstranit sníh ručně, pokud se tedy na panely dostanete.
V období od 13.1. do 30.1. jak je z tabulky vidět výroba téměř nebyla, po počátečním sněžení došlo za mrazů k dešti se sněhem a ten vytvořil z panelů na střeše jednu obrovskou krustu ledu o síle asi 5 cm. Dále na tuto krustu napadl další sníh a pak opět nastal za mrazů pád deště se sněhem. No prostě na střeše byla pěkná ledová jednolitá plocha. Ta povolila až 30.1 kdy konečně přišlo oteplení, ledová krusta se najednou utrhla a za obrovského rachotu sjela ze střechy. Utržený sníh mohl vážit několik tun a protože bylo nebezpečí že by padající sníh ze střechy mohl někoho venku zranit, poučil jsem rodinu ať nechodí do nebezpečné oblasti pod střechu.
Leden byl co se týče výroby katastrofální, vyrobených 84 kW za celý měsíc jsem v létě schopný vyrobit za 2 hezké dny. Ale není se čemu divit, sluníčko se ukázalo jen zcela výjimečně a většinu ledna nás trápila inverze a smog.

Nyní bych navázal na předchozí práci a podělil se o zkušenosti z dosavadního provozu FVE

Zkušenosti, poznatky a něco málo o optimalizaci vlastní spotřeby které jsem nabyl od ledna po listopad 2013

Dosavadní předpovědi výroby se plní tak jak jsou předpověděny dle serveru PVGIS. Vyrobeno je od počátku roku k dnešnímu dni 29.10.2013  cca 8000 kWh co odpovídá předpokládané výrobě. Počátek roku byl co se týče slunečního svitu velmi podprůměrný, ovšem červenec a další měsíce vše dohnaly. Zde k dispozici tabulka výroby a spotřeby kterou si průběžně vedu a kde je vidět výroba FVE a spotřeba mého domu.
V únoru došlo ke spuštění zařízení Wattrouter CWx SSR které optimalizuje vlastní spotřebu vyrobené energie tímto způsobem. Zde návod od výrobce.
Pořídil jsem 200 litrový bojler z Dražic, vzhledem k měření jednotlivých fází jsem úmyslně jsem nainstaloval  3 fázovou topnou jednotku o celkovém výkonu 4 kW. Dále je v prádelně zřízena jedna zásuvka 230V řízena Wattroutrem pro čistě tepelné spotřebiče.  Wattrouter CWx SSR má v mém případě zapojení 2 řízené triaky a 2 řízené výstupy pro dokoupená SSR relé. 2 Triaky a 1 SSR relé plynule řídí výkon pro topnou jednotku bojleru na každé fázi zvlášť dle výroby a spotřeby domu v nejvyšší prioritě, zásuvka pak v nižší prioritě je na 1 SSR relé k dispozici k olejovému radiátoru v prádelně pro lepší schnutí prádla. Jelikož má ale nižší prioritu sepnutí než spotřeba dumu a vyhřivání bojleru, dochází k jejímu spínání jen sporadicky. Jednak v letních měsících přitápět netřeba a topení je vypnuto, v zimním období zase je proudu z FVE tak akorát na vyhrátí TUV. Navíc mi příjde líto vyrobený proud, pokud není vyloženě chladno, mařit na teplo pro prádelnu když jej můžu poslat ven do přetoku za 70 Haléřů. Navíc jako nepříjemný faktor vstupuje do hry nemorální poplatek skoro 90 Haléřů za vlastní spotřebu.
Wattroutr běží k plné spokojenosti od únorového spuštění. Do spuštění jsem ohříval TUV plynem, od spuštění až na pár vyjímek je TUV dostatek, pár slabších dní nastalo, ovšem není problém situaci vyřešit snížením spotřeby TUV pokud víme že již třeba 3 den je slabší výroba elektřiny. Celá realizace provedená k plné spokojenosti společností Elektro Herman z Hranic na Moravě vyšla i s předěláním rozváděče kde jsem komplet měnil cca 25 jističů na cca 18000 Kč. V ceně není počítána investice do bojleru 6500 Kč zakoupeného přes web a směšovacího ventilu za cca 1800 Kč.
K ekonomice provozu Wattroutru a bojleru. Jsme 3 členná rodina, aby bylo teplé vody dostatek i z 200 litrového bojleru, zapojil jsem bojler se směšovacím ventilem, bojler nyní vyhřívám na plný výkon cca 75-80 st.C. Směšovací ventil pak míchá na výstupu TUV na cca 40-45 st.C. Není to moc ekonomické, navíc v bojleru se tvoří zcela jistě více usazenin, ale toto zapojení zabezpečí velkou akumulaci ve slunečných dnech a  překlenutí dnů se slabším slunečním svitem. Pokud jste si prohlédli exelovskou tabulku kterou zmiňuji výše, vidíte nárust vlastní spotřeby od února. Do bojleru není problém denně dostat i 20 kWh energie. Bojler má bohužel značné tepelné ztráty, výrobce udává denní ztrátu při 60st.C 1,4 kWh. Já jej ovšem vyhřívám daleko více a tak tipuji denní ztrátu přes 2,5 kWh. Pro snížení tepelných ztrát, kdy jsem po položení ruky na horní víko bojleru zjistil že je vyloženě teplé, jsem alespoň horní víko bojleru opatřil další izolací z minerální vlny. Nějaký efekt by to zcela jistě mít mělo.
Jak to vidím s návratností? Má úvaha je taková že porovnávám náklady na TUV s dosavadním ohřevem Zemním plynem. Kilowatu tepla ze ZP dostanete za cca 1,6 Kč, elektřinou mě vyjde na cca 88 haléřů za 1kWh. Asi bych měl jestě k nákladům připočítat že pokud proud jde do bojleru na ohřev, příjdu o 70 Haleřů co bych jinak dostal od společnosti Bicorn za přetok. Takže realita je taková, že kdybych nepředělal nic a neinvestoval do bojleru, vyjde mě to nastejno. Situace se ale změní od roku 2014 kdy dojde ke snížení poplatků z obnovitelné zdroje a také se může ekonomika provozu lišit s každou změnou ceny Zemního plynu. Prostě mou investici zamíchal nemorální poplatek za OZE který stát zavedl. Pokud tomu někdo nerozumí tak musím odvést státu 88 haléřů z každé kilowaty kterou si vyrobím ve své elektrárně a doma spotřebuji. Férově je ovšem třeba uvést, že stát mi za každou vyrobenou kilowatu dává příspěvek který je pro rok 2013 stanoven na 5,74 Kč pro FVE spuštěné v roce 2012. Sprosté je na tom to, že při spouštění FVE a zvažovaní její stavby o nějakých poplatcích za vlastní spotřebu nebyla vůbec řeč. Stát nám majitelům FVE stále jen utahuje opasek a vymýšlí další a další drobné buzerace, viz povinný el. podpis, poplatky za recyklace které jsme všichni již jednou zaplatili při zakoupení zařízení, měření fází zvlášť, pozdní platby ve dvou dílech, zasílání statistik výroby na ERÚ a podobně.

V každém případě, optimalizace vlastní spotřeby se vyplatí pokud máte kde proud kam akumulovat a čím větší máte výkon elektrárny. Investice v žádném případě nelituji.

Zde v tabulce přehled výroby a odběru za rok 2014

Pokud máte jako hobby železnici jako já, můžete navštívit i mé webovky na adrese:

www.zelam.cz

 Dotazy pište na vitaklozikzavináčseznamtečkacz nebo můžete zavolat na 724 322 046.